Akce

Výlety

Kdybychom to měli vzít systematicky, tak výlety jsou oddílové a družinové, vícedenní a jednodenní. Rozdíl mezi oddílovým a družinovým výletem je v tom, s kým je výprava podniknuta. Na družinových se více stmeluje družina, a na oddílových se poznávají všichni navzájem a připravují se tak i na spolužití na táboře.

Jet na vícedenní výpravu znamená sbalit si nutné věci, spacáky a karimatky, a vyjet do okolí. Využíváme větších budov, hlavně far, určených pro větší počet lidí. Bohužel náš výběr je omezený, protože kapacitu pro 30 a více lidí dostupnou i finančně není lehké najít. Na programu jsou hry, scénky, zpívání, dovádění a denní výlet do okolí. Obyčejně se hry vztahují k nějakému tématu, např. družinky představovaly Ovoce a cílem bylo získat ovocný koláč, jindy zase dle místní pověsti hledaly poklad. Večer, pokud je možnost, máme táborák, a nebo si děvčata mohou vyzkoušet své nervy na stezce odvahy.

Na jednodenní výlet není nutný velký batoh plný věcí, ale spíše pohodlný batůžek na celý den a dobré boty. Z určitého místa vyrážíme pěšky za vytyčeným cílem do kopce i s kopce, přes hory a doly. Je to pro nás všechny změna, když po celém týdnu stráveném sezením ve škole a práci protáhneme své tělo, vypustíme starosti z hlaviček a společně se radujeme z krás naší přírody, hrajeme hry a povídáme si.

Alespoň pro ilustraci uvedeme naše cíle, které jsme zatím v okolí navštívily: Rozhledna, Kostelíček, Rabštejn, Kamenec, Nový Hrad, Rešovské vodopády, Králíky, Svatá Trojice atd.

Divadlo

Po dobu čtyř let jsme hrávaly o Vánocích divadlo s vánoční tématikou. Rolí se ujímaly herecky nadaná děvčata, k tomu patřily také kulisy, režie a hudba. Česká umělecká scéna se tedy jistě třásla před našimi schopnostmi. Každým rokem jsme připravovaly nové „kusy“. Nacvičovat jsme začínaly začátkem listopadu. Celá příprava i samotné provedení bylo velmi náročné na čas, paměť, koncentraci a trpělivost. Přesto se divadla vždy podařila a často jsme se my starší divily, jak si to všechno holky mohly zapamatovat. Krásné kulisy z dílny výtvarně nadaných často vydržely jenom jednu sezónu, ale přesto byly nezbytnou součástí a obohacením. Hudební sekce zase nacvičovala koledy, k nimž jsme vytvořily malý koledníček pro obecenstvo. Většinou jsme také dávaly malý dárek, jako například svícínek nebo ozdobenou větvičku.

Divadlo jsme hrávaly většinou 3×. Naše „turné“ pravidelně začínalo v Charitě Šumperk, kde jsme se snažily zpříjemnit vánoční besídku starých babiček a dědečků. Na Štěpána v kostele sv. Jana Křtitele měly možnost shlédnout představení rodiče, příbuzní a všechny ostatní děti. Občas jsme také hrávaly v Domově důchodců, či v Pečovatelském domě. Často nebyly podmínky zrovna ideální, např. málo místa, obecenstvo se „courá“ během představení a podobně. Přesto jsme se snažily brát to s nadhledem a nezapomínat, proč to děláme.

Cílem našeho divadla bylo povzbudit hlavně staré lidi o Vánocích, udělat jim radost a zpříjemnit jim toto zimní období. Nevíme, do jaké míry se nám to dařilo, ale i kdybychom rozradostnily jenom jednu babičku nebo dědečka, věříme, že jsme udělaly dobrou věc.

Příklady našich divadel: Jedno divadlo pojednávalo o muži Bonifácovi, který očekával příchod Ježíše, jak mu řekli andělé. Přicházeli však za ním lidé jako ztracené děti, stará paní, rodina, co jim shořel dům a žádali ho o pomoc. On však všechny odmítal, protože očekával příchod někoho velikého. Pak se mu opět zjevili andělé a řekli mu, že Ježíš už za ním přišel. Tu se Bonifác probudil. Všechno byl jenom sen. A najednou přicházeli lidé ze snu. Bonifác jim však již pomohl, pohostil, poradil, protože pochopil, že v každém z nich přichází Ježíš.

Jiné divadlo „Zázrak v Americe“ zase pojednávalo o chlapci, kterému při jeho narození zemřela maminka a on zůstal němý. O tom, jak se jako němý probojovával v životě, je část představení. Hlavní část je však o tom, jak ve škole připravovali vánoční scénku a on měl hrát jednu z oveček. Při narození Ježíška se stal zázrak. Jamie promluvil.

Ostatní akce

O Vánocích míváme vánoční besídku, buď jako výlet nebo se sejdeme v místnosti, kdy zpíváme koledy a hlavně si vzájemně dáváme malé pozornosti pro radost.

Zde si můžete stáhnout vánoční zvyky, které jsme si vyzkoušely.

Pro zpestření naší činnosti se čas od času účastníme závodu mladších skautek a světlušek tzv. Svojsíkova závodu.

V dubnu se dle časových možností snažíme účastnit oslav svátku sv. Jiří na Svatém Kopečku u Olomouce, kde se každoročně scházejí skautské oddíly z okolí na slavnostní skautské mši svaté a poté společně hrajeme hru ve městě či okolí připravenou místními skauty.

Na jaře při Otvírání studánek čistíme a zprůchodňujeme tok po zimě zaneřáděné studánky v okolí.
Například Na Senové jsme jeden rok očistily studánku, aby mohla na jaře pořádně „dýchat“, poté v Malínském údolí. Vždy to spojíme s nějakou hrou, nebo kreativně ztvárňujeme např. Skácelovu báseň O vodě, opečeme si něco na zub apod.

Na podzim vzpomínáme při mši svaté na Kostelíčku na naši kamarádku Radku Vašíčkovou. Zahynula v roce 2000 při dopravní nehodě. Řidič motorky jel nedovolenou rychlostí jako pirát silnic a Ráďa odbočovala.

Zde komentář k naším mším svatým z roku 2003 a 2004.